Psychický faktor nejasného solitárního uzlu a význam vzájemné komunikace
I přes relativně nízkou celkovou pravděpodobnost, že solitární plicní uzel zachycený na lowdose CT bude maligní povahy (dle dostupných statistik celkově kolem 2-23% v závislosti na výskytu rizikových faktorů, viz kalkulačky) bývá často strach z karcinomu plic důvodem úzkostí či dokonce deprese. Takové stavy nenarušují pouze duševní pohodu, ale přímo ovlivňují i fyzické zdraví pacientů. Kromě toho také zvětšují stres a únavu u rodinných příslušníků, kteří jsou zodpovědní za péči o pacienty, což může opět vést k zhoršení celkového stavu pacienta. Některé studie ukazují, že úzkost a deprese inhibují imunitní funkce pacientů, snižují jejich práh bolesti, zvyšují riziko progrese nádoru, vedou ke snížení kvality života a snižují jejich očekávanou přežitelnost o 10% až 20%. Kromě toho mají pacienti s psychickými problémy před operací také četnější výskyt pooperačních nežádoucích událostí a nákladů na zdravotní péči.
S rostoucím užíváním CT skenů hrudníku včetně screeningového CT pro plicní karcinom se riziko způsobení „neopodstatněné“ úzkosti a deprese stále zvyšuje. Ukazuje se, že úzkostlivé stavy bývají nejvíce ovlivněny možnostmi sociální podpory a předchozí psychickou nemocí, zatímco samotná deprese bývá ovlivněna zj. stavem manželství a možnostmi sociální podpory.
Z pohledu lékaře je proto potřeba věnovat více pozornosti některým zranitelným skupinám, jako jsou ti s nestabilním manželstvím, předchozími psychickými nemocemi nebo ti s nízkou sociální podporou. Důležité je cíleně se zaměřit na psychický stav těchto pacientů, posílit komunikaci zejména s pacienty před operací a co nejvíce zmírnit negativní pocity pacientů s cílem zlepšit jejich prognózu a kvalitu života.